MÁG.
Czechoslovakia / 1987 / 87 min. / Colour
pocta Františku Vláčilovi
námět: VÁCLAV NÝVLT
scénář: VÁCLAV NÝVLT
režie: FRANTIŠEK VLÁČIL
kamera: JIŘÍ MACÁK
hudba: JIŘÍ SVOBODA
střih: MIROSLAV HÁJEK
zvuk: FRANTIŠEK FABIÁN
dramaturg: VÁCLAV ŠAŠEK
architekt: JINDŘICH GOETZ
kostýmy: LIBUŠE PRAŽÁKOVÁ
výroba: FILMOVÉ STUDIO BARRANDOV - 5. DVS, VEDOUCÍ MILOSLAV VYDRA
vedoucí výroby: MIROSLAV DOUSEK
hrají: JIŘÍ SCHWARZ, VERONIKA ŽILKOVÁ, VĚRA TICHÁNKOVÁ, BLAŽENA HOLIŠOVÁ, JAN HRUŠÍNSKÝ, MARTA VANČUROVÁ, ZDENĚK ŘEHOŘ, VÁCLAV KNOP, JANA ŠVANDOVÁ, TOMÁŠ JUŘIČKA.
Název filmu je dobovým přepisem titulu slavné básně Karla Hynka Máchy Máj (1936) a zároveň výstižnou charakteristikou romantické magie jeho osobnosti. Příběh Máchu zastihuje během cesty do Litoměřic, kde má nastoupit místo u notáře, a zároveň v situaci těsně před svatbou s Lori Šomkovou, která mu právě porodila syna. Místo obřadu přichází zpráva o básníkově skonu a děj pak rekapituluje jeho poslední léta: vztahy k pražské divadelní a literární společnosti, seznámení s Lori, cesty městem i krajinou za inspirací, jeho prchlivost, vášnivost a žárlivost, ale také obětavost, na kterou nakonec doplatí.
Projekce
| Datum | Čas | Sál |
|---|---|---|
| 24.04.2009 | 16:30 | Meštanská Beseda - minikino |
| 25.04.2009 | 14:30 | Meštanská Beseda - minikino |
František Vláčil
* 19. února 1924, Český Těšín
† 27. ledna 1999, Praha
František Vláčil pocházel z rodiny legionáře a vojáka z povolání, vyrůstal ve Frýdku-Místku a v Brně. Jako maturant byl totálně nasazen v Rájci-Jestřebí, po válce se přihlásil do armády a do roku 1947 absolvoval pilotní kurz a školu pro záložní důstojníky. V letech 1947-1952 studoval na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně dějiny umění a estetiku. Současně působil v brněnské skupině Kresleného filmu jako fázař, později přešel do Studia populárně vědeckých a naučných filmů, kde postupně prošel všemi funkcemi výrobního štábu až po režii.
V roce 1951 byl jako důstojník znovu povolán do služby, a to v Čs. armádním filmu. Po přesídlení do Prahy v něm zůstal až do roku 1958 a natočil tam několik desítek instruktážních a výcvikových filmů: například Dopis z fronty (1956) Posádka na štítě (1956) a Sebeobrana (1958). Při natáčení hraného filmu Tanková brigáda (1955, r. Ivo Toman) působil jako umělecký poradce a režisér masových bojových scén. Jako zaměstnanec Čs. armádního filmu natočil i svůj první krátký hraný snímek Skleněná oblaka (1958) a jednu z povídek diptychu Vstup zakázán (1959).
Po definitivním přechodu k hranému filmu do Filmového studia Barrandov debutoval celovečerním snímkem Holubice (1960). Jeho výtvarně působivá a často literárně inspirovaná tvorba se poté soustředila na tzv. dobové filmy (Marketa Lazarová, 1965/67), které se na půdorysu minulosti obracely k elementárním zdrojům lidského jednání a emocionality. Přestože se přitom spontánně vyhýbal konkrétním politickým paralelám, ocitl se i on na počátku sedmdesátých let se svými dalšími projekty v nemilosti. Útočiště našel na čas v Krátkém filmu, kde natočil několik dokumentů a dva hrané středometrážní snímky.
Na Barrandově mohl pokračovat od roku 1976 a znovu prokázal, že i zdánlivě utilitárním látkám dovede vtisknout nadčasový existenciální rozměr. Proh
